Pop music
Slovo pop music má minimálně tři významy- hudební styl, o kterém tu budu hovořit, populární hudba a neposledním významem pop music je hudební průmysl. Hudební styl popu (zkratka pro pop music), je založen na zpěvu. Jestliže pop music porovnáme například s rockem, zjistíme, že rock je na poslech mnohem složitější než-li pop. Hudba v pop-music (oproti heavy metalu) je v pozadí oproti zpěvu (jsou ale i výjimky). Jak již bylo zmíněno z počátku, ano pop music je ztotožňován se slovosledem „populární hudba“ a to jen z toho důvodu, že jediným cílem je napsání „hitovky“, která by se zalíbila co největšímu počtu posluchačů a tím pádem vydělal i co nejvíce peněz.
Skladby z popu mají vždy stejnou strukturu: sloky, refrén, což nenamáhá posluchače, na druhou stranu je píseň předvídatelná a také tzv. na jedno brdo a hrozí, že se brzy posluchačům omrzí, na tom je ovšem postaven celý hudební systém, kdyby se píseň z moderní/populární hudby jen tak neohrála a posluchači by ji chtěli slyšet pořád, neměli by šanci jiní zpěváci a hudební kapely se prosadit…
Dnes jsou velmi časté kombinace a prolínání stylus popem, například pop-rock, pop-folk a další. Vždy se jedná o daný hudební styl, který je nějakým způsobem „zmodernizován“, nebo jsou přidány prvky, které ho do pop music řadí, zpravidla se jedná o tehdejší způsob hudebního stylu, ale o novodobou interpretaci.
V dnešní době faktem ovšem je, že pop music bývá intelektuálními lidmi odsuzován za svou neoriginalitu a „hloupost“, či jednoduchost. Často je tomutu hudebnímu stylu také vytýkáno, že je neumělecký a prostý.
Časově jsou začatky pop music téměř shodné se začátky „konkurenčního“ hudebního stylu- heavy metalu. Jedná se o 60. léta 20. století. Není to náhodou, v tuto dobu byl totiž do té doby velmi oblíbený hudební styl rock and roll na ústupu a nepřicházeli nové impulzy, které by tento styl vrátili zpět na scénu. Nejznámějším zástupcem pop music je nejspíš skupina ABBA, nebo The Beatles.